Když mě rodiče vzali asi tak desetiletou na Rujánu, největší zážitek bylo vidět křídové útesy u baltského moře. Bylo to fascinující.
Nasbíraly jsme si se sestrou pár křídových úlomků a odvezly na památku domů.  Dalo se s nimi pěkně kreslit na chodník. 
Tak asi vznikla má první křídová láska. Do té doby jsem měla křídu spojenou se školní tabulí a to nebylo asi to pravé ořechové.

Křídové útesy na Rujáně

A když se začala vyrábět vodou ředitelná zdravotně  nezávadná tabulová barva bylo to jasné!
Tak tady to křídové hraní :-)