pátek 12. června 2015

Kočičí inspirace

Přátelé se vrátili z Islandu. Byli prý ubytovaní v malém penzionku u milovnice koček. V jejím penzionu se pohybovaly živí kočičí kamarádi a dům byl plný koček dřevěných, keramických, papírových, kovových, porcelánových, drátěných, látkových, plyšových, vlněných.............
Majitelka penzionu a koček byla prý velmi milá bytost, která mé přátele každé ráno vítala u snídaně dobrým slovem, čerstvými koláčky, pečivem vlastnoručně vyráběným a smaženicí z čerstvých domácích vajec.
 Bylo tam prý velmi útulno a milo.
 Proč jsou asi kočky tak vděčnou inspirací k tvorbě???



myšlenka ze Strážné věže rok 1997 15. ledna 
 Cožpak smějící se dítě, které pozoruje štěně, jak se honí za svým ocáskem, nebo kotě, jak si hraje s klubkem vlny, nesvědčí o tom, že Jehova, ‚šťastný Bůh‘, má smysl pro humor? (1. Timoteovi 1:11)
Cožpak z takových věcí, jako je lahodná chuť jídla, příjemná vůně lučních květin, jasné barvy něžných motýlů, zvuk ptačího zpěvu na jaře nebo vřelé objetí milovaného člověka, nedokážeme poznat, že náš Stvořitel je Bohem lásky, Bohem, který chce, abychom se radovali ze života? 
(1. Jana 4:8)