Když mě rodiče vzali asi tak desetiletou na Rujánu, největší zážitek bylo vidět křídové útesy u baltského moře. Bylo to fascinující.
Nasbíraly jsme si se sestrou pár křídových úlomků a odvezly na památku domů. Dalo se s nimi pěkně kreslit na chodník.
Tak asi vznikla má první křídová láska. Do té doby jsem měla křídu spojenou se školní tabulí a to nebylo asi to pravé ořechové.
Křídové útesy na Rujáně
A když se začala vyrábět vodou ředitelná zdravotně nezávadná tabulová barva bylo to jasné!
Tak tady to křídové hraní :-)
