čas na čaj

lll

Na pití čaje je vždy vhodná doba. Lewis Carrol

Tam, kde mají dobrý čaj, se méně pije vodka. Ruské přísloví

Čaj ze mne uvolňuje nápady, které dřímají v hlubinách mé duše. Lev Nikolajevič Tolstoj

pohádka o mechu a zazimování

Nejkrásnější pohádka mého mládí byla o medvídkovi, který se zazimoval. Vyprávěl nám ji mně a mé sestře náš děda z otcovy strany. Byl to velmi pracovitý, obětavý a ochotný člověk. Byl elektrikářem a pracoval ve mlýně jako údržbář. Vlastně díky své ochotě fungoval i jako údržbář ve všech domácnostech personálu mlýna i obce. Mimoto spravoval také veřejné elektrické vedení v celé obci. Neznám vlastně věc, kterou by nebyl schopný opravit. Byl ochotný zaskočit když bylo třeba v jakoukoli denní dobu. Babička se na něj proto trochu zlobila. Býval totiž velmi málo doma. Do mlýna k babičce a dědovi jsme jezdily každé prázdniny. Když byl děda večer doma, škemraly jsme, aby nám vyprávěl pohádku o medvídkovi. Býval velmi unavený, ale na nás si vždy udělal čas. Vlastně jsem žádnou jinou pohádku od něho nikdy neslyšela. Slyšely jsme ji snad stokrát, ale vždy nás fascinovala. Z jeho vyprávění čišela vždy opravdová touha po spokojeném a šťastném domově. Byl totiž sirotek. Maminka mu zemřela když byl ještě mladý a tatínek byl odvelen do první světové války. Děda vyrůstal u svých dvou tet. Když se tatínek vrátil z války, zemřel pravděpodobně na španělskou chřipku. Možná si myslíte, že se pokusím tuto pohádku zde převyprávět, ale nedokážu to. Z dědova vyprávění totiž čišela taková touha a opravdovost, kterou opravdu nedokážu popsat.  Pohádka byla o medvídkovi, který se zazimoval. Vyprávěl nám úplně jednoduché prosté věci. O tom jak se pracovitý medvídek vydal do lesa na zásoby na zimu, na sběr voňavých malin, borůvek, šípků,ostružin a medu....vše si pěkně nanosil domů, nasbíral si mech, utěsnil všechny skuliny, přečkal se sladkým spánkem zimu, na jaře se probudil a užíval si léta i podzimu a znovu se připravoval na zimu. Pohádku nám vyprávěl stále dokola, protože jsme žadonily, dokud  jsme neusnuly. Touha po spokojeném životě je nám lidem všem vlastní. Těším se, protože věřím, že se jednou opět setkám se svým milým dědou, jeho rodiči a jejich rodiči.... A bude to na očištěné zemi,kterou nám slíbil náš Stvořitel. Zemi bez válek, španělských chřipek, hladových lidí i hladových medvědů a utrpení. Lidé se budou radovat z přirozených, prostých a krásných věcí, které jsou potřebné k životu. Splní se tak slib z Bible v Žalmu 145 : 16 Otevíráš svou ruku a uspokojuješ touhu všeho živého. Budou uspokojeny i prosté touhy mého děda.

Za oknem

přelož si sám :)